Petra ŠtěpánkováJak jsem slíbila na FB Tvoříme s přírodou a zahradou, přináším návod na batikování velikonočních vajíček a jejich barvení přírodními barvivy. Pro mnohé to není nic nového, vždyť takto připravovaly vajíčka už naše babičky a prababičky, neboť to bylo levné a pro všechny dostupné.
Nechci se moc opakovat, proto raději přidám nějaké svoje postřehy, případně „vychytávky“ a doporučím vám jarní rostlinky, které vypadají na vajíčkách moc pěkně.
Přírodní batika se dá použít nejen na barvení vajíček, ale také na barvení tkanin. Princip je vždy stejný: místa, která něčím přikryjeme nebo zavážeme, zůstanou světlá, zbytek se obarví.
Pokud používáme přírodní barviva, musíme počítat s tím, že ne vždy nám na všechny materiály a podklady dobře chytnou. Také u vajíček záleží, jak dobře je omyjete mýdlovou nebo „jarovou“ vodou (tedy odmastíte), nebo od jakých slepic vejce jsou. Mám vyzkoušeno, že ač mám vejce dobře odmaštěná, na některá se barva prostě chytá hůř. Holt, musíte trochu experimentovat :-). Po uschnutí jsou přírodní barviva o něco světlejší, s tím je třeba také počítat.
Co tedy budeme na barvení vajíček potřebovat:
- dobře odmaštěná čerstvá vejce, raději světlejší (nemusí být bílá),
- staré vyřazené silonky nebo „fáček“, gázu nebo prodyšnou tenkou látku,
- provázky nebo bavlnky na vázání,
- lístečky, květy, trávu nebo jiný materiál, který chceme mít na vajíčku „otisknutý“,
- suroviny na barvení (cibulové slupky, kurkuma, červená řepa, borůvky, květy světlice barvířské, kopřivy apod.),
- nádobu na barvivo s vodou, vařečku, lžičku, ocet.
Osobně nejraději používám osvědčené cibulové slupky, které na našich béžových vejcích udělají skvělou službu. Barva je sytá, nestírá se a nemusím ani používat ocet. Podle toho, jaké slupky použijete (zda od žluté nebo červené cibule), jaké množství jich do hrnce dáte a jak dlouho je povaříte, vám vzniknou tóny od žlutohnědé, přes hnědou (u slupek žluté cibule) až po červenohnědou (u slupek z červené cibule; použijete-li bílá vejce, můžete dostat vínově červenou; zkuste přidat trochu octa, červená barva se zvýrazní).
Zkoušela jsem barvit vejce i v červené řepě, ale bohužel právě vejce od našich slepic na toto nejsou vhodná, protože málo chytají barvu. Ale na bílých z obchodu to vyzkoušejte, minimálně budete mít vajíčka růžová.
Tip 1: U některých barviv je dobré přidat ocet nebo kyselinu citronovou, abychom barvu lépe fixovali. Pokud nepoužijete ocet třeba u řepy, barvu snadno smyjete. Tady je na místě taky trochu zkoušení, každému to může fungovat trochu jinak.
Pěkná žlutá jsou vejce barvená v kurkumě nebo v květech světlice barvířské (tzv. saflor). Zase je lepší použít vejce bílá. Na zeleno obarvíte vajíčka ve výluhu z kopřiv, trávy nebo jiných zelených rostlin, kopřivy jsou pro to ale nejlepší.
Tip 2: U všech barviv je lepší si je připravit předem, to znamená povařit aspoň 20 minut ve vodě, aby se barviva dobře uvolnila. Klidně je můžete nechat i den uležet.
Ostatní barviva vyzkoušená nemám, ale na internetu je návodů hodně, tak zkuste pohledat, a pokud rádi experimentujete, vyzkoušejte si něco sami, a třeba mi můžete vaše výsledky napsat mailem nebo do komentářů na FB. Budu moc ráda za vaše postřehy.
A jak budeme při barvení postupovat?
- Nachystáme si kousky gázy, látky nebo silonky, z jedné strany svážeme, aby nám vznikl jakýsi váček, do něhož dáme vajíčko. Nejraději mám silonky, protože jsou pružné a dobře drží vložené rostliny.
- Do váčku vložíme vajíčko a na něj naskládáme listy, květy nebo trávu. Doporučuji buď vajíčko, nebo rostliny namočit, aby na vajíčko lépe přilnuly. Trávová batika se může udělat i tak, že do váčku dáte trochu trávy, na ni namočené vajíčko a nahoru zase trochu trávy.
- Váček pevně zavážeme. Pokud používáme silonku, je dobré ji natáhnout a pak teprve zavázat, aby se rostliny pěkně držely na vajíčku. U gázy nebo „fáčku“ vám asi bude muset někdo vajíčko přidržovat, opět je potřeba rostliny pevně přichytit, takže raději ještě pak převažte vajíčko na více místech (vznikne tak i další dekor).
- Hotové „polotovary“ dáme do vroucího barviva na 10 minut povařit. Pak máme dvě možnosti: buď vajíčka po 10 minutách vytáhneme a vyndáme z váčků, nebo je můžeme pro sytější barvu nechat klidně přes noc v barvě vychládnout.
- Hotová nabarvená vejce na závěr mírně potřeme sádlem, aby se pěkně leskla a otřeme a vyleštíme ubrouskem.
A máme hotovo! Krása, co říkáte?
Mé nejoblíbenější rostliny na batiku
Teď několik doporučení, které rostliny nejraději používám a které mají pěkné „vzory“:
Pokud jsou Velikonoce v březnu, ještě mnoho rostlin nenajdeme. Naštěstí je několik „plevelů“, které raší už brzy a mají mladé lístečky pěkného tvaru. Najdete je třeba i na sídlišti, podobně jako já.
Pampeliškové listy – mají pěkný vykrajovaný tvar a na vajíčkách dobře drží.
Vlaštovičník větší – roste skoro všude v křovinách, listy mají pěkný tvar a také dobře drží.
Kokoška pastuší tobolka – přízemní listy jsou hodně různorodé, nejhezčí jsou pěkně vykrajované.
Pumpava rozpuková – zpeřené lístky jsou na vajíčkách velice pěkné.
Řebříček obecný – mladé lístky mají jemnou strukturu, udělají pěkný dekor.
Jahodník, jetel – trojčetné lístky pěkného tvaru, hezky drží, musíte je pěkně rozložit.
Rozrazil, svízel – dají se použít horní části rostlinek, zase je dobré lístky od sebe trochu oddálit, aby vynikly.
Kakosty – mají také pěkné dlanitě dělené lístky, na vajíčku vyniknou.
Mochny, pelyněk černobýl, bedrník, mrkev a další nám udělají také dobrou službu.
Trávy – listy nemusíte nikterak skládat do úhledných tvarů, nejlepší je hrstka bez ladu a skladu, udělá zajímavý dekor.
A tak bych mohla pokračovat dál…
V pozdějším období najdete spoustu dalších krásně tvarovaných lístků nebo kvítků (POZOR! některé se při vaření rozpadnou, např. fialky, tak nejsou úplně vhodné), stačí se dívat kolem sebe a hledat, co se nám líbí.
Díky krásným dekorům na velikonočních batikovaných vajíčkách se také naučíte rozlišovat rostliny a dívat se trochu jinak na všechno, co kolem vás roste a kvete.
Při tvoření se dobře pobavíte a batika vám nabídne nejedno pěkné překvapení, uvidíte sami!
Tak hurá do toho!
S úctou k vám i k přírodě Petra Babča Štěpánková
