Petra ŠtěpánkováJak už jsem předeslala v předmluvě, červenka obecná je pro rok 2016 vyhlášena Ptákem roku. V tomto pokračování vás chci seznámit s jejím životem. Také zde najdete inspiraci pro ochranu červenky nejen na zahradách.
Potrava
Červenka je velmi vynalézavá v objevování zdrojů potravy. Na jaře a v létě uloví velké množství hmyzu a pavoukovců. Koncem léta a na podzim uvítá bobulovité keře. Přezimující červenky navštěvují i krmítka nebo lojové koule.
U nás si zvykla, že jí připravujeme laskominy na terasu, tak si pro oříšky chodila, i když jsme seděli na terase. Vůbec se nebála, dokonce se přiblížila i na míň než půl metru. A na krmítku se jí také líbilo :-).
Smutný zpěv červenek
Zpěv ptáků je vlastně formou obhajoby teritoria a způsob, jak přilákat potenciální partnerku. Uvádí se, že zpěv červenky je jedním z nejběžnějších hlasů, mnoho lidí jej ale přesto vůbec nezná. Možná je to proto, že nezpívají příliš hlasitě a jejich vysoký zpěv se v okolním hluku a ruchu během dne ztratí. Tomu se přizpůsobily červenky ve městech, kde zpívají většinou až v noci, kdy hluk utichne a jejich zpěv může vyniknout.
S největší intenzitou zpívají červenky na jaře, často už od ledna, kdy se začínají tvořit páry, a trvá do července.
V létě zpěv utichá, zvláště samičky v době hnízdění a pelichání nezpívají, pouze samečky můžete slyšet před rozedněním až do setmění tiše zpívat.
Na konci hnízdní doby, na podzim, kdy se páry rozpadají, a pak i v zimě, se zpěv opět zesiluje, neboť každý jedinec (samička, sameček i mládě) musí začít obhajovat své teritorium. A k tomu právě využívají svůj zpěv. V této době nelze podle zpěvu rozlišit pohlaví. Našim uším může zpěv červenky znít smutně, ale ve skutečnosti je bojovou výzvou a demonstrací síly zpěváka.
Jak si červenky vybírají partnera?
Všechny červenky tráví zimu samy, jednotlivě. V době, kdy jsou omezené potravní zdroje, urputně brání své teritorium.
Teprve na jaře si samičky mohou vybrat partnera a založit rodinu, a to jedním ze tří způsobů: nejčastěji se přestěhuje do teritoria některého samce, méně často spojí své teritorium se samčím sousedem a nejméně častý je případ, kdy si samička počká, až se k ní nějaký samec připojí. Současně se samička snaží zůstat v území, které zná, má tedy omezený výběr.
Samci s většími teritorii se častěji párují, neboť je vetší pravděpodobnost, že jejich území zasahuje do teritoria některé samičky.
Hnízdění a rodinný život
Páry se vytvářejí na jaře a vydrží jen po nezbytně nutnou dobu hnízdění.
Samička oznamuje svou připravenost k páření zvláštním hlasem a samec ji pak musí intenzivně krmit a hlídat, aby si pojistil otcovství mláďat, o která se bude později starat.
Hnízdo staví samička z listí, vláken, kořínků a chlupů, velmi nízko nad zemí (max. do 2 metrů) a pokud možno dobře kryté (využívají děr po vylomených větvích, dutiny a prohlubně v zemi mezi listy a kořeny, v hustých keřích.
Důležité je, aby byla samička při sezení na vejcích nenápadná. V době stavby hnízda a snášení vajec může samička při vyrušení hnízdo zcela opustit, proto je nasnadě opatrnost při kontrole hnízda (pokud tedy hnízdo vůbec najdeme). Po zasednutí na dokončenou snůšku však sedí pevně a odlétá až na poslední chvíli.
Na vajíčkách sedí první 2 týdny samička, další dva týdny krmí oba rodiče mláďata, po vyvedení se o mláďata stará sameček a samička může začít další snůšku (u nás většinou červenky hnízdí alespoň dvakrát, některé i 3x až 5x za sezónu).
Průměrný počet vajíček je od 7 v prvních snůškách po 4 v pátých snůškách. Průměrně vyvede jeden pár 6-7 mláďat za hnízdní sezonu.
Délka života vyvedených mláďat je ale jen něco málo přes rok. Pokud přežijí první rok, mohou žít několik dalších let. Nejvyšší prokázaný věk je 19 let!
To je úctyhodný věk, nemyslíte?
Jaká nebezpečí číhají na červenky?
Jedním z největších nebezpečí pro červenky jsou skleněné plochy – zastávky, protihlukové stěny u křovin a nad vodními toky apod. Červenky žijí při zemi a létají nízko, navíc jsou vcelku agresivní, a pokud vidí svůj odraz ve skle, mohou cíleně zaútočit na skleněnou plochu, na „protivníka“. Byly zaznamenány i případy, kdy se sameček červenky při útocích na domnělého soka doslova umlátil.
Pokud máte ve svém okolí nějakou zastávku, můžete ji ohodnotit v kampani Bezpečné zastávky na adrese: zastávky.birdlife.cz.
Dalším ohrožením je lov. U nás se tito malí ptáčci pro maso neloví, ale např. ve Francii jde o 3. nejčastěji lovený druh pro výrobu specialit. Francouzští lovci každoročně uloví asi půl milionu ptáků, střílejí červenky ve velkém, včetně těch našich.
ČSO na svých stránkách informuje i o mezinárodních peticích pro záchranu ptáků.
Co můžeme pro červenku udělat každý z nás?
Jak můžeme pomoci července (a nejen jí, ale i dalším ptákům a živým tvorům) třeba na naší zahradě?
V první řadě bychom si měli rozmyslet používání chemie, postřiků, pesticidů a herbicidů apod. Škodíme tím nejen živým tvorům a jejich mláďatům, ale také sami sobě.
Máte-li zahradu bez chemie, pak můžete července prospět třeba hromadou klestí a větví (případně tzv. ptačníkem), nebo výsadbou keřů a živých plotů, tam může najít úkryt a místo pro své hnízdo.
Vytvořte vhodné zdroje potravy (hmyzu): můžete ponechat trochu vlhké měkké půdy s neshrabaným listím, kompost, suchý kmen nebo pařez, zídku z kamenů, kvetoucí rostliny, bobulovité keře (bez, kalina, hloh, brslen, rybízy…)
TIP pro vás:
Protože nás červenky ze severu již brzy navštíví, připravte se na jejich přílet a obohaťte jim pobyt u nás něčím příjemným. Na zimu jim vytvořte nízko nad zemí nebo na zemi umístěné krmítko se slunečnicí nebo oříšky (ale pozor na místa, kde chodí kočky), lojové koule nebo šišky obalené lojem. A pokud chcete červenky opravdu rozmazlovat, nakupte jim moučné červy :-).
Přeji hodně krásných zážitků s tímto výjimečným drobným ptáčkem a uvítám vaše pozorování a fotografie.
Můžete je posílat na adresu: petra@petrastepankova.cz nebo sdílet na FB Tvoříme s přírodou a zahradou nebo ve skupině Život na zahradě (ptačí zahrady).
Těším se na vaše příspěvky 🙂
S úctou k vám i k přírodě Petra Babča Štěpánková
