K zaručenému poznání jakéhokoli česneku vám postačí sice jediný z vašich smyslů, a to čich, ale jako botanička bych Vám ráda ukázala ještě další znaky, díky nimž můžete bezpečně poznat planě rostoucí česnek medvědí (Allium ursinum) od jiných jarních a jedovatých druhů rostlin, s nimiž je možné si ho občas splést.
Kteří to jsou? Nejčastěji se v toxikologiích píše o záměnách (samozřejmě v nekvetoucím stavu) s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) nebo ocúnem jesenním (Colchicum autumnale).
Ale nebojte, existuje několik charakteristik, díky nimž česnek medvědí poznáte stoprocentně a nemusíte mít obavy ze záměny. A navíc Vám tady ukážu i pár fotek, na nichž si budete moci tyto tři druhy pěkně porovnat.
Tip: Další fotografie s detaily najdete na webu botanické fotogalerie, do níž občas také přispívám: www.botanickafotogalerie.cz. Hledejte v druzích pod latinskými názvy (uvádím je v závorce za českými jmény).
Jaké že jsou ty rozlišovací znaky? Pokusím se je popsat co nejsrozumitelněji i pro „nebotaniky“ a doplním několika fotografiemi.
Stačí sice pouze jeden znak, ale přečtěte si i další a podívejte se na rostliny, až je v přírodě potkáte, i trochu detailněji, ať máte jistotu a něco se přiučíte :-).
Česnek medvědí stejně jako ostatní druhy rodu česnek (včetně známé cibule) obsahují sirnaté sloučeniny, které mají nezaměnitelnou vůni (pro někoho zápach). V teplém dni, kdy se silice odpařují, můžete česnek cítit už z dálky. Navíc, když si kousek listu rozemnete a očicháte, nemůžete se splést (to byste museli mít opravdu řádnou rýmu, abyste nic necítili ;-)).
Konvalinka ani ocún nemají žádný výrazný zápach.
Listy česneku medvědího vyrůstají z válcovité cibulky (u konvalinky z oddenku, u ocúnu z velké hlízy), což ale nebudeme zkoumat a vyrýpávat cibulky z půdy.
Přízemní listy česneku bývají nejčastěji dva (někdy 3), při vyrůstání jsou podvinuté (mají okraj svinutý dospodu – viz. první dvě fotky zleva), jsou lesklé, bez viditelných žilek, elipticky oválné, měkké a pokud jsou delší, ohýbají se špičkou dolů.
U konvalinky jsou listy svinuté do sebe (druhý list vyrůstá jakoby ze středu prvního – viz. třetí fotka), jsou širší, vzpřímené, tuhé, matnější.
Ocún má listy spíše páskovité nebo řemenovité, podlouhlé, lesklé, vyrůstající po více než dvou a mezi nimi často bývá zelená, později hnědá, tobolka (fotku přidám později).
Stejně jako konvalinky tvoří i česnek celé velké porosty (první dvě fotky ukazují porost česneku, poslední konvalinky). U konvalinky jsou však rostliny jednotlivé, nikdy listy nevyrůstají v trsech.
Ocún najdete spíše na vlhkých loukách nebo v lužních lesích, také většinou jednotlivé rostliny, ale s dlouhými listy.
Květy jsou jako hvězdičky, bílé barvy, v lichookolíku (jejich květní stopky vyrůstají všechny z jednoho místa), u konvalinky jsou baňkovité a ohnuté dolů. Ocún kvete fialově až na podzim :-), takže tady možná záměna není.
Tip: Česnek vykvétá v dubnu až květnu, proto až půjdete na jaře na procházku do lesa, nezapomeňte si vzít lupu a podívat se na květy při zvětšení.
Třeba na svých toulkách přírodou s otevřenýma očima zjistíte spoustu zajímavostí, které jste dříve přehlédli.
Přeji příjemná pozorování a nové objevy :-).
S úctou k vám i k přírodě Petra Babča Štěpánková