Petra ŠtěpánkováDoufám, že jsem vás nenapínala moc dlouho a vrátili jste se včas zjistit, jak pokračuje příběh našich balkónových včelek zednic rohatých. Tak se pohodlně posaďte, začínáme…
Právě začíná jaro…
Je 20. března 2016 a je to znát. Počasí je příjemné, na balkoně sluníčko chvílemi hezky hřeje a v polenových a křídlatkových domečcích se začíná něco dít. Je slyšet škrábání a šramocení (to byste museli slyšet, bohužel nahrávku nemám). To se snaží vykousat z dutin první včelí samečci. Několika z nich se to podařilo a začínají kroužit kolem domečků z polen. Ještě jich ale není mnoho.
Hromadné líhnutí samečků vousáčů
To se výrazně mění o 5-6 dní později. Na Velký pátek jsme byli na zahradě, tam je zatím klid. Po návratu domů a následující den bzukot zesiluje a samečci se začínají líhnout ve velkém počtu. Opět krásně svítí sluníčko a je vidět, že líhnutí začíná, až se vzduch oteplil. Některým samečkům to trvá déle (často až 20 nebo 30 minut), jiní jsou z hnízda venku třeba za pár minut. Asi dost záleží, jak si jejich „matka“ dala práci se zazděním otvoru, jak tlusté bylo „víčko“. Po vyklubání se samečci pěkně vyhřívají, čistí a pak hned začnou kroužit kolem, vrážejí do sebe a neustále bzučí. A taky vyměšují světlé řídké bahno. Po chvíli je to kolem celé zastříkané. Podařilo se mi natočit několik pěkných videí a nafotit pár záběrů. Můžete si se mnou zavzpomínat a pokochat se.
Poznámka: Zednice rohatá má celý zadeček rezavý a patří k větším druhům zednic. Samečci mají bělavé nebo šedivé chlupy na hlavě nad kusadly, kusadla mají výrazně kratší než samičky, a celkově jsou samečci menších rozměrů (rozdíly ve velikosti mezi samci se pohybují asi kolem 2 mm – podle mého pozorování).
Vše zlé je k něčemu dobré
O velikonoční neděli jsme si vyjeli na výlet. A co se nestalo: mou neopatrností se mi podařilo natáhnout si dost nešťastně vazy na pravém rameni. Holt smůla. Tak místo „mrskutu“ jedeme v pondělí velikonoční na pohotovost. Ruka sice jen v závěsu, ale má být měsíc v klidu, jen s opatrnými pohyby, aby rameno nezatuhlo. No nic, tak budu pomalinku pracovat z domu, a abych nepřetížila při dlouhém psaní i levou ruku, musím dělat po chvilkách práce kratší pauzy. Tak mě napadlo zase omrknout včelky.
Líhnutí samiček
U domečků to pěkně bzučí, to se nahřívají samečci a poletují okolo otvorů, očekávajíc líhnutí samiček. A opravdu. Po zahřátí polen sluníčkem se začínají líhnout první samičky! Vykousání je rychlejší, protože samičky mají výrazná silná kusadla (maximální čas, který jsem měla možnost zjistit, byl okolo 10 minut, většinou to šlo rychleji). K vykousání si samičky pomáhají i slinami, kdy si „namočí“ kousek tvrdé hlíny kolem otvoru a pak pomocí kusadel po částech odstraní. Některé to zkoušejí i zadečkem napřed, ale většinou to nejde a stejně musí otvor rozšířit kusadly.
Poznámka: Samičky zednice rohaté jsou větší, a tudíž si musí vykousat větší otvory (zvětšují i vstupní otvor po samečcích), aby mohly vylézt ven. Hlavu mají celou černou a výrazná kusadla.
Začínají pravé včelí orgie
To teprve začal šrumec. Nedočkaví samečci už číhali po několika u otvorů, a když vykoukla některá ze samiček, hned se na ni vrhli, případně vlezli i do dutiny za ní a snažili se ji vytáhnout.
Jednoho nedočkavce jsem také natočila, ten měl práci ztíženou. Samička se líhla z velmi úzké trubičky, tak se nemohla dostat ven, sameček nelenil a snažil se jí pomoct hlava nehlava (div jí tu hlavu neutrhl). Ale dočkal se a začalo páření. Pobavte se také :-).
Tak se líhla jedna samička za druhou a vřelo to všude kolem polen víc a víc. Samci se odstrkovali od otvorů, vrhali se po několika na chudinky samičky, začaly pravé „orgie“. Vlastní páření trvalo prvních několik vteřin, potom už se jen samci drželi na samičkách, pobzukávali a odháněli občasné dotěrné nápadníky. Pářícím se párům jsem vyhradila „rozmnožovnu“ na korkové podložce, kde měly aspoň chvíli klid.
Některé samičky vyčkávaly v dutinách a v nestřeženém okamžiku se jim podařilo odlétnout bez povšimnutí okolních hašteřících se samců.
Dokonce jednou se samička tak naštvala, že samci, který se jí nohou snažil vytáhnout z dutinky, tu nohu ukousla. Takže i tady platí, že netrpělivost se trestá.
Takto to probíhalo asi tři dny. Líhnutí samiček, páření, bzučení, nálety, bojování samců, vyčkávání u otvorů, další nálety na samičky, páření (dokonce si občas samec spletl jiného samce se samičkou a vozil se mu chvíli na zádech, než na to přišel),… .
Poznámka: Jak jsem zjistila, tak neplatí pravidlo, že z komůrek blíže vstupu se líhnou vždycky samečci. V mnoha případech se vykousaly jako první samičky (a pak už většinou za první samičkou jen samé další samičky), jednou se dokonce stalo, že se vykousala samička a hned za ní byl nachystán sameček a držel se jí už při vylézání z dutiny (asi se to může stát tak, že si včely při kladení vajíček spletou otvory a do jednoho hnízda klade více samic). Takže žádné pravidlo neplatí stoprocentně.
Poznámka k videu níže: je sice o něco delší, ale alespoň si uděláte představu, jak dlouho to některým včelkám trvalo, než se prokousaly ven. Když nebudete mít trpělivost ho shlédnout celé, tak si video jednoduše posunujte dle libosti 🙂
Další dny bylo velmi chladno a včelky skoro neaktivovaly. Daly si pauzu.
A jak to bylo dál? To si můžete přečíst zase v dalším pokračování.
Přijďte včas, bude to zase zajímavé 🙂
S úctou k vám i k přírodě
